Východ a západ
Návštěva francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německé kancléřky Angely Merkelové v Praze ve dnech oslav stého výročí vzniku Československa právě v době zesilujícího pnutí uvnitř Evropské unie je nepřehlédnutelné gesto s převažujícím pozitivním nábojem a je dobře, že Macron při stejné příležitosti navštívil Bratislavu. Jistě se objeví sto a jedna znevažující interpretace, nicméně je jisté, že lídři dvou nejvýznamnějších států sjednocené Evropy věc neodbyli srdečným blahopřejným telegramem do Bratislavy a Prahy – osmadvacátý říjen je milník v historii obou národů donedávna společné republliky. Návštěva jednoho i druhého měla na první pohled charakter zdvořilostní, měla povahu přátelského gesta. Našimi médii prošuměla reflexe francouzského názoru, že Macron přijel do Prahy vrazit klín do soudržnosti Visegrádu. To je jistě to první, co pozorovatele napadne. Skutečný obsah byl jaksi mimo záznam a můžeme jen odhadovat, o co šlo, ze zveřejněných formulací. Macron hovořil v Bratislavě o rozdělení Evropy na východ a západ a takové dělení odmítl. Zde podpořil Slovensko, které je členem eurozóny a ujistil prezidenta Kisku, že Slovensko je v evropském jádru. Už to, že o takové věci musí mluvit ho usvědčuje z toho, že si to nemyslí. Reálnější byla slova Merkelové, že dvourychlostní Evropa je realita.

Čistě věcně a racionálně vzato, čím dříve přijme Evropa coby politický útvar jako fakt, že má rozdílné přístupny a rozdílné úrovně a rozdílné zájmy podle jednotlivých zemí, tím lépe pro ni. Pevnější a soudržnější bude jednota v různorodosti založená na společných zájmech, které zde bezesporu jsou – a převládají před rozdílnostmi, než umělá jednota nařízená mocensky na podkladě ideologicky podloženého rozhodnutí.

Konec konců, Češi – a z mnoha důvodů mnohem méně Slováci – slaví doslova až pompézně vznik Československa a málokoho napadne slavit vstup do Evropské unie a už vůbec ne přijetí Lisabonské smlouvy. Východ a západ byl realitou v minulosti Evropy, zůstává v přítomnosti a smazání rozdílu je v nedohlednu. Což nemusí bránit dobrým vztahům a spolupráci na základě společných zájmů, kterých chválabohu přibývá. Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Ziminka

Málo platné, rána jsou už mnohem chladnější než byla ještě nedávno. Také slunce zapadá hodně brzy a od víkendu to bude ještě o hodinu dřív… Je chladno neboli ziminka a tu nemají pejskové rádi.

Ráno otevřu domovní dveře. Oni vědí, že se ještě nejde na procházku, jsem v pyžamu a županu a v pantoflích. Nicméně i na zahradě se dá podnikat leccos zajímavého, je tu příležitost k vyčurání a občas se vyskytne nějaký ten drzý kosák, toho je třeba prohnat. Ovšem nesmí být ziminka.

Ta se pozná díky teploměru umístěnému na špičce nosu. Stačí vystrčit čumák ze dveří a ve věci ziminky je jasno: je tu! Čumák vystrkuje Nora, Gari stojí o půl psí délky pozadu a pozoruje Noru. Opatrné vysouvání, následuje provedení měření, analýza a prudký ústup.
Venku je ziminka!
Mohly jste se mě zeptat. Já bych vám to řekl dopředu.