2018
leden / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 30. / 31.
únor / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 26. / 27. / 28.
březen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 26. / 27. / 28. / 29. / 30. / 31.
duben / 1. / 2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30.
květen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12.-13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19.-20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.
červen / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.-17. / 18. / 19. / pauza / 26. / 27. / 28. / 29. / 30.
červenec / 1. / 2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.
srpen 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16.


(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016, rok 2017

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Čtvrtek 19.7. 2018, počítadlo.abz.cz
  • Maďarsko vystoupí z jednání OSN o globálním paktu o migraci
  • Summit s Putinem se podle Trumpa brzy ukáže jako úspěšný
  • Mladé thajské fotbalisty a jejich trenéra propustili z nemocnice
  • Babiš bude mluvit s Contem, řešením ale není rozdělování migrantů
  • Hamáček nehodlá nic dělat s tím, že Babiš vede protikorupční radu
  • Nedávné setkání Trumpa s Putinem označil prezident Zeman za pozitivní
  • Důvěra v Ústavní soud, ombudsmana a NKÚ klesla, říká CVVM
  • Vydatný déšť v Beskydech a Jeseníkách zvedl hladiny řek
  • Počasí v Praze: oblačno, větrno, 29 °C

     
 border=
    Dobrý začátek, ale čeho
    Milý Giuseppe Italský premiér Giuseppe Cvonte odpověděl otevřeným dopisem Andreji Babišovi na české odmítnutí rozebrat si část zásilky nelegálů, čerstvě vylovených ze Středozemního moře. Dopis končí výzvou „milému Adreji“, aby přijel do Říma a že si spolu o solidaritě popovídají. Podle dosavadní odezvy se Babiš do Říma skutečně už delší dobu chystá a je tedy pravděpodobné, že se s Contim v dohledné době potká a českou pozici mu vysvětlí. Zde je dobře podotknout, že vskutku jde o českou pozici, protože i v aktuální zjitřené atmosféře se odmítnutí u nás setkalo s podporou napříč stranami. Setkání by mohlo být příležitostí ukázat si na jádro problému. Jde o to, co s těmi lidmi vylovenými z moře, kam se dostali z vlastní vůle a dokonce za to pašerákům lidí zaplatili. Logické je vrátit je tam, odkud vypluli. Na to Conte odpoví, že to nejde.

    A jsme u toho. Že to nejde, je nesmysl, a Češi a Slováci a Maďaři a další oběti poválečné reálpolitiky si užili půl století let omílání nesmyslů. Nejdřív přišli Němci s čistou rasou, pak Rusové se světlými zítřky bez vykořisťování člověka člověkem. Teď se do nás hustí vize multikulturní společnosti bez toxických konceptů, jako je vlastenectví. Z Českého rozhlasu lze slyšet třeba i to, že sám pojem migrant je rasistický. Asi jsme dostatečně proočkovaní proti ideologickým konstrukcím. Příliš dlouho jsme poslouchali, že ten zelený čtvereček je červené kolečko.

    Máme v naší zemi ve dvacátém století bohatou minulost přijímání uprchlíků. Nejdřív to byli Rusové prchající před Leninovými a později Stalinovými vrahy. Pak k nám utíkali Němci před Hitlerem. Po válce se utíkalo od nás, ale i to je dobře připomínat, sotva který z těch uprchlíků zůstal viset na sociální podpoře, natož aby tam s jinými českými uprchlíky vytvářel nějaké no-go zóny. Po převratu zase proudili uprchlíci, z rozpadlé Jugoslávie, teď z Ukrajiny. Žádné vážnější problémy nikdy nebyly. Ale velmi solidárně se vzpíráme uvěřit, že proudy ilegálů směřujících do evropských center sociální podpory je pozitivní jev, který zajistí blahobyt kontinentu v druhé půli jednadvacáté století. To je zelený čtvereček, o kterém se hlásá, že je červené kolečko. Toto by měl Andrej Babiš milému Giuseppemu vysvětlit a navrhnout mu, že se mohou společně zasazovat o změnu zákonů přijatých v jiné době pro jinou situaci, kdy nikdo nepočítal s imigrační invazí a stěhováním národů.
    Zatím se bohužel děje opak.
    Rýsuje se dohoda OSN o tom, že je migrace základní lidské právo a jsme ujišťováni, že o nic nejde, že je to nezávazné a že je to ve prospěch věci a pro ochranu světadílů.

    Objev na Harvardu
    Český rozhlas zprostředkoval povědomost o výzkumu Harvardovy univerzity, podle něhož jsou Češi nejrasističtější národ v Evropě. Možná jsou, možná nejsou, těžko soudit. Nicméně si troufnu vzít na hlavu jarmulku a půjdu po Praze a pravděpodobně se po mně nikdo ani neohlédne. V Německu mě zbijí i policisté a ve Francii můžu dostat kudlu do břicha. To je ovšem mimo rozsah vědeckého výzkumu Harvardovy univerzity.
     
 border=
    Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz
     
 border=
    Bez pejsků

    Snažím se už nějakou dobu zrušit nevyužívanou telefonní linku O2. Nepochodil jsem v OC Novodvorská: tam to bylo pikantní. Tři stolečky, fronta lidí ven až na chodbu. Vynořil se ochotný pán od O2. Pomáhal takto: Jak vám mohu pomoci? Potřebuju zrušit nepoužívanou linku. To zařídíme, počkejte si ve frontě. A šel pomáhat tomu člověku na zmou.

    Druhá šštace OC Chodov. Což je jádro dnešního sdělení – vlezu dovnitř, tam info tabule, dotyková. Prázdná. Dotknu se a ono tic. Dotknu se znovu a zase nic. Sáhnu sem, sáhnu tam a ono nic.
    Načež přišel vietnamský chlapeček, sahal mi tak k pasu, podíval se na mne náležitě s pohrdáním a prstíkem tabuli zapnul a už jel, listoval, vypisoval, tabule s ním komunikovala. Pro mě jen důkaz toho, že dospělost začíná v okamžiku, kdy člověk ztratí nastavit budík. O nastavení TV kanálu na televizi nemluvě.

    Jen dodám, jak jsem v OC Chodov pochodil. Nakonec jsem k O2 dorazil, kancelář je v rekonstrukci a byl tam vzkaz: Těšíme se na vás ve stánku před obchodem. V jakém stánku před jakým obchodem? Těším se, až od té vaší parchantské firmy vypadnu, debilové.

    Ještě bych měl nějak zařadit mé povídání do psí rubriky. No jo, pejskové… Ti na mě čekali doma. Dlouho.