Moskva zuří
Reakce Moskvy na Nikulinovo vydání do Ameriky je do té míry neadekvátní, že je až pozoruhodné. My jsme ho vydali do USA na základě mezinárodního zatykače – na této bázi naše policie Nikuina zatkla. Až poté vytáhla ruská strana jakési obvinění, že Nikulin v Rusku ukradl necelých 100 tisíc korun. V zemi státně organizovaného gangsterismu a vševládné korupce tedy musí být nějaký Nikulin s usmolenými 88 tisíci za nehtem hluboce pod rozlišovací schopností orgánů na úrovni gubernie, natož pak na úrovni celostátní.

Je tedy zjevné, že Nikulin je důležitější pán, než se veřejně tvrdí. Za jeho vydání do USA se zasadil třetí nejvyšší ústavní činitel Spojených států – za za Moskvu kopala dokonce najatá hlava českého státu Miloš Zeman. Ruská reakce dodává případu důležitosti – a také ostřeji vykresluje zrádcovskou činnosti prezidenta republiky, který je už očividně ve vleku mocnosti, která držela Československo 41 let v koloniálním područí.

V krátké době je to už druhá zásadní volba zahraničněpolitické orientace. V živé paměti je hanba, kterou způsobili čtyři servilní lokajové, když poslali do Číny omluvný dopis kvůli tomu, že se ministr suverénního státu setkal soukromě s tibetským dalajlámou. To byla skutečná hanebnost a jak jinak – spískal ji Miloš Zeman a přisluhovala mu ubohá figurka jménem Bohuslav Sobotka. Situace se vyvíjí. Hlavně – ať se vyvíjí v jiném vektoru, pryč od komunistů dnes už zřetelně prezentovaných stalinistou Skálou a pryč od Miloše Zemana, loutky v nájmu Putinova Kremlu. Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Jak jsme prchali před koledníky

Ljuba nemá ráda koledování a pomlázky a jsem v tom s ní zajedno – asi jsem naočkovaný ještě z dětství: moje máma také nenáviděla pomlázkové zvyklosti a Míša, moje první žena, s ní byla zajedno. Pomlázkové pondělí jsme tedy strávili částečně v ilegalitě: ráno jsme naskákali do auta, rozumí se Ljuba, já a pejskové, a vyjížděli z vrat právě ve chvíli, kdy se k nám blížili z obou konců ulice davy ozbrojené pomlázkami. Máme rádi vycházkový okruh . to se jede do Zahořan, tam necháme auto a putujeme kolem Zahořanského potoka dolů k Davli, ale ještě před Maškovým mlýnem to zahnem do Zlatého potoka a putujeme zase do kopce, k Okrouhlu a odtud k zaparkovanému autu. Je to nějakých osm kilometrů dlouhá štreka.

No a když jsme tedy dojeli zpátky domů, zaparkoval jsem, zavřel vrata, Ljuba uvařila čaj, načež crrr… a davy koledníků se kupily před vrátky.

Příště zvolíme trasu Zvole – České Budějovice – Liberec – Zvole.