2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Středa 14.6.2017, počítadlo.abz.cz
  • KLDR propustila zadržovaného amerického studenta
  • EK potvrdila zahájení řízení s třemi zeměmi kvůli migrantům
  • Američtí senátoři se dohodli na nových sankcích proti Rusku
  • Zeman není zastáncem domácího vzdělávání ani domácích porodů
  • Bělobrádek trvá na návrhu rozpočtu pro vědu schváleném vládou
  • Praha nechá vypracovat studii alternativní trasy městského okruhu
  • Kapitán přetíženého přívozu na Slapech dostal podmíněný trest
  • ČNB opět zpřísnila podmínky pro poskytování hypoték
  • Počasí v Praze: skoro jasno, větrno, 23°C

     
 border=
    Různoběžky
    Tak už je to jasné, Evropská komise zahájila kárné kroky proti Česku, Polsku a Maďarsku kvůli nepřijímání migrantů. Nevrlá reakce napříč českými politickými stranami je ojedinělá. Zvolna se vracíme o více než sto let zpátky. Jsme tu zase my a oni, tehdy Vídeň, teď Brusel. Přitom jádro sporu je do značné míry absurdní.

    Absurditu si uvědomíme na pozadí faktu, že Rumunsko není na pranýři, žádná komise ho nevláčí a nehrozí mu pokutami, protože přijalo v rámci kvót šest set migrantů. To je kapacita jedné lodi plné nelegálů, kterou vypraví mafie v libovolnou hodinu libovolného dne. Celý ten tanec kolem kvót je čistě formální. Rumunsko a další země na tu hru přistoupily zřejmě proto, aby měly klid. Přijalo šest set lidí, kde asi je jim dneska konec.

    Celá ta věc by mohla vrhnout špatné světlo na celou unii a její smysl. Ale unie není k ničemu, jak se ukázalo. V době, kdy se startují jednání o brexitu a hrozí štěpení společenství, přece jen unie našla společnou řeč: Evropský parlament nalezl optimální podobu energetických štítků.

    Vzhledem k tomu, že podle psychologických výzkumů není 30 % populace schopno vnímat ironii, zdůrazňuji expresis verbis: toto je ironie. Za rok, za dva bude povinnost upozornění na ironii součástí agendy Evropského parlamentu. Toto není ironie, toto je prognóza.

    Zpátky k věci. Český postoj je klasifikován jako porušení dohody. Problém je v tom, že česká společnost nepovažuje tuto dohodu za dohodu, ale za diktát. Na diktáty jsme velmi citliví a máme pro to důvody. V danou chvíli je těžké si představit politickou konstelaci, která by byla ochotná se tomuhle diktátu podřídit, ať volby dopadnou, jak dopadnou.
    Jde o zřetelně různoběžné linie. Rozhodnutí komise je pro českou společnost novum. Jak se k tomu postavit?
    Nenapadá mě nic než drsné historické srovnání. Hitler v roce1938 a Brežněv v roce 1968 hrozili vyvražděním části obyvatelstva. V roce 2017 nám Juncker vyhrožuje, že nám sebere prachy. To je trochu jiný námět k přemýšlení.
    Nicméně, pozitivně: celý ten humbuk kolem kvót je pouhý trik bruselských mocipánů, maskující jejich bezmocnost vůči migrační horečce, která v třetím světě vznikla. Bylo by dobře, aby česká veřejnost věděla to, co jí není politická reprezentace schopná sdělit a o čem šla řeč v úvodu: kdybychom přijali šest set migrantů jako Rumuni, nejspíš bychom měli pokoj. To je ta absurdita bruselského pseudořešení. Skutečné řešení je jinde: ochrana vnějších hranic a stabilizace a pomoc v ohrožených oblastech světa.
     
 border=
    Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz
     
 border=
    Otevřená řeč

    Je večer, sedím v obýváku a čtu si, pejskové podřimují na svých křesílkách. Volá Ljuba, vrací se z práce. Chvilku si povídáme. Sděluje mi, že už je v Ohrobci, v sousední vesnici. To je už blízko, je načase hovor ukončit. Zavěsíme, pokud se to tak dá říct v éře mobilního telefonu. Pejskové podřimují.

    "Paní už jede," řeknu jim. "Půjdeme otevřít bránu."
    Na ta slova se Gari i Nora vymrští a řevem pádí ke dveřím.
    Ony rozumí každému slovu. Jistě rozumí, i když si třeba s Ljubou povídám, dejme tomu, o Sobotkově pozici v sociální demokracii. Rozumí, ale nereagují. Proč by taky? Pan Sobotka jim nikdy nenese žrádlo.