 |  | |  |  |
2018
červenec
/
1.
/ 2.
/ 3.
/ 4.
/ 5.
/ 6.
/ 7.-8.
/ 9.
/ 10.
/ 11.
/ 12.
/ 13.
/ 14.-15.
/ 16.
/ 17.
/ 18.
/ 19.
/ 20.
/ 21.-22.
/ 23.
/ 24.
/ 25.
/ 26.
/ 27.
/ 28.-29.
/ 30.
/ 31.
srpen
1.
2.
3.
4.-5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.-12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.-19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.-26.
27.
28.
29.
30.
31.
září
1.-2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.-9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.-16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.-23.
24.
25.
26.
27.
28.-30.
říjen
1.
2.
3.
4.
5.
6.-7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.-14.
15.
16.
18.
19.
22.
23.
24.
25.
26.
27.-28.
29.
30.
31.
listopad
1.
2.
3.-4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.-11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.-18.
19.
20.
21.
23.
24.-25.
26.
27.
28.
29.
30.
Prosinec
1.-2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.-9.
10.
11.
12.
13.
14.
17.
18.
19.
20.
21.
2019
leden
7.
8.
9.
10.
11.
12.-13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.-20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.-27.
28.
29.
30.
31.
únor
1.
2.-3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.-10.
(11.-17. chřipečka)
18.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016, rok 2017, první půle roku 2018
ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa

NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
WOLESCHKO.CZ
Astonův web
NEFF.CZ
Neffova galerie
Wagnerův web
BOSKOWAN.COM


Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.
|
|  |
 |
Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
|
|
Víkend 18.-19.8. 2012,
 |
-
Moskevský soud odsoudil členky skupiny Pussy Riot k 2 letům vězení
- Německá armáda může zasáhnout i na vlastním území, řekl Ústavní soud SRN
- Nečas by kritikům zvyšování daní neměl vyhrožovat ani nadávat, říká Tluchoř
- ČSSD vyzvala vládu odložení druhého pilíře důchodového systému o tři roky
- Protikorupční policie od rána zasahovala v pražském dopravním podniku
- Sobotka by nahradil finanční kompenzaci církvím církevní daní
- Rath zůstává i nadále ve vazbě, rozhodl pražský krajský soud
- Soud vyhověl první žalobě související se státními maturitami
- Počasí v Praze: jasno, 26 stupňů
Dva roky za písničku

Vše podstatné o procesu s třemi členkami ruské skupiny Pussy Riots už bylo řečeno. Rusko je stále stejně temné a neevropské, jako byla za carů, bolševiků a nynějších oligarchů. Víc patří do Asie než do Evropy, nemá ambici s euroatlantickým světem spolužít jako rovný s rovným.
Pořád ovšem byla naděje, že se „něco stane“. Režim ale zůstal neoblomný. Na evropského pozorovatele mrazivě zapůsobilo zejména zdůvodnění rozsudku. Je to stejná dikce jako v klasických moskevských procesech a nelze nepomyslet na to, že i ti právníci, kteří text sestavili, zůstali stejní. Soudci odsuzující tři děvčata za čin, který by v civilizovaném světe řešil kostelník vyvedením za ucho, maximálně pořádkovou pokutou, by před pětadvaceti lety stejně výřečně odsuzovali lidi za šíření náboženské propagandy, a jistě by neopomněli je označit za duševně narušené.
Bohužel, pravda je takové, že duševně narušený je režim odsuzující tři mladé lidi za provokativní politický protest. Je to obludné a nepochopitelné, že tak velká země, která dala světu tolik velkolepých osobností, dokáže být tak trapně malicherná a ubohá ve svých projevech represe. Asi je to kolektivní duševní úchylka. Kdyby totiž byl přítomen rozum, nutně by nepřišla na přetřes otázka, co Ruskou škodí víc, zda písnička zakrákoraná v kostele třemi holčinami, nebo nepochopitelný monstrproces, který plní média celého kulturního světa.
Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz
Sekací den
Chvála bohu, jsme tady na chorvatském ostrově Brač od pondělka od večera a nebylo příhod – stran kromě nerváku se zmizením peněženky. Ljuba má peněženku, takovou látkovou, placatou. No a ta zmizela, jak jsme zjistili, když jsme se uvelebili u vody. Tam se sjíždí tři sta metrů dlouhou silnicí na šíři jednoho auta, pěkně prudkou. No a peněženka byla pryč.Analýza: musela vypadnout z auta. Kdy? Když byly otevřené dveře. Kdy byly otevřené dveře? Ještě ve Splitsce, při nastupování, a nahoře na odbočce ze silnice na tu prudkou úzkou cestu. Následoval telefonát Karlovi, našemu hostiteli, ať je tak laskav a jde se podívat na místo, kde parkujeme. No a my se vydali zpátky tou cestou... a tam nahoře opravdu ta peněženka (s řidičákem a platební kartou) ležela.
A co Karel? Nevolal... Jestli se mu něco nestalo. Nezahynul při cestě na parkovací místo?p>Nezahnul. Šel se podívat na parkovací místo. Peněženka tam nebyla a bál se to Ljubě zavolat, aby to s ní neseklo.
Což mi připomnělo, že onoho peněženkového dne byla ještě jedna sekací příhoda, taky na tom samém místě u moře. Já zaparkoval pěkně ve stínu a když jsme se pak chtěli vrátit domů, ukázalo se, že mě někdo na mém místě zazdil. Velká audina. Málem to se mnou seklo. Nadával jsem a najednou koukám, má pootevřené dveře. Otevřel jsem, nakouknu dovnitř a hele, jsou tam klíčky na sedadle. Tak jsem vlezl dovnitř, nastartoval, jenže ona potvora měla automat. Zpátečka by měla být písmeno R. Hledám R a to už tu byl vyděšený majitel.
Viděl chlapa jak mu leze do auta a málem to s ním seklo. |